Technika šermířských akcí leváka a praváka ve fleretu
Problematika úspěšnosti praváka a leváka v šermu je velmi zajímavá. Často se stává, že je levák úspěšnější než technicky zdatnější pravák. Na rozdíl od některých jiných sportů, kde způsob vedení boje závisí na silnější paži (například box nebo tenis či stolní tenis) je úspěšnost postavení leváka v šermu dáno objektivně (v dalším si tuto okolnost podrobněji rozebereme), nicméně hned na začátku si uveďme, že výhoda postavení je relativní, neboť stejnou výhodu jako má levák při šermu s levákem má ve stejném zápase i pravák ! Na začátku je vhodné upozornit ještě na okolnost, že budeme hovořit o technice šermu fleretem. Důvodem je zejména, že objektivita výhody „zrcadlového“ postavení šermířů v kordu nejsou tak významné jako ve fleretu a ještě menší jsou v šavli ! V šavli by bylo možno připodobnit výhody „obráceného gardu“ (jak říkají boxeři) , prostě pouhému vyššímu počtu praváků, proti počtu leváků a tím i určitému „nezvyku“ na „zrcadlové postavení soupeře. Je třeba ovšem zdůraznit, že i v kordu umožňuje „zrcadlové“ postavení snazší, a tím i úspěšnější, útok na vnější části platného povrchu (například na vnější část předloktí soupeře či vnější plochu stehna nebo kolena ! ). Nicméně největší rozdíl, a tím i relativní výhoda, proti postavení dvou šermířů bojujících shodnou rukou (nezáleží přitom zda jde o dva praváky nebo leváky ! ) a praváka s levákem, které jsem nazval „zrcadlovým“, je patrná ve fleretu. Je třeba si uvědomit klasický způsob bodu (ať je to v italské nebo francouzské škole ! ), vždy se snažíme zasahovat soupeře na prsa z jeho vnitřní strany (tedy s odpovídající opozicí). Z toho vyplývá, že pravák bodá na praváka s vnější opozicí a na leváka s opozicí vnitřní. Praktický dopad této skutečnosti je při útoku přímým bodem zcela zanedbatelný, ale to se změní při odbodu, například po krytu kvartou. V tomto zjištění je skryta objektivní výhoda leváka (ve skutečnosti „zrcadlového“ postavení šermířů) ! Levák získává obrovskou výhodu, objektivně velmi obtížně vykrytelného odbodu jakmile spolehlivě vykryje pravákův útok. Odbod je možno krýt (obecně) přímo, změnou nebo povolem. Přitom přímo je kryt sixtou (ten je však téměř nemožné včas uskutečnit, prostě proto, že pohyb krytu je značně velký, a dráha odbodu krátká ! ). Kryt změnou se v tomto případě provádí (jakoby) kružnou kvartou (je zapotřebí po soupeřově kvartě spustit hrot vlastní zbraně, obejít soupeřovu číšku hrotem a skončit v poloze kvarty dříve než odbodávající levák dokončí odbod. Úspěch tohoto krytu je zřejmě ještě méně nadějný než u krytu přímého). Zbývá nám tedy kryt povolem primou nebo septimou. Tímto krytem je možno odbod skutečně zachytit. Přitom přechází výhoda optimálního postavení zbraně vzhledem k zásahové ploše soupeře na šermíře, který právě vykryl(praváka !). Podobná situace nastane při používání krytů ve sklopných polohách, poznamenávám, že je velice efektivní naučit se odbodu po sekondě do boku ve hřbetní poloze s vnější opozicí. Vykrýt tyto odbody v „zrcadlovém“ postavení je stejně obtížné přímo nebo změnou jako odbod po krytu kvartou ! Šanci mají kryty povolem, které se ovšem berou po soupeřově sekondě do terce (případně sixty) a po soupeřově primě nebo septimě do kvarty, případně kvinty. Objektivně vzniká podobná situace při (respektive po) akcích na čepel : odraz do kvarty, oktáv vmyk, případně odraz do septimy.Způsob krytu je shodný! Všeobecně je nezbytné popsané situace procvičit. Doporučuje se dokonce (zvlášť pokud není mezi cvičícími levák) aby činnost leváka simuloval při škole trenér ! Podotýká, že nejen při popsaných, vybraných akcích ! Procvičením alespoň těchto vybraných akcí zbaví trenér své cvičence obavy z neznámého (což často souboj s levákem bývá !) a umožní technicky zdatnějším šermířům, aby dosáhli výsledků odpovídajících jejich technické úrovni, jinak limitované skutečností, že soupeř je levák. Poněkud se obávám, že výše uvedené úvahy mohou působit příliš teoreticky, ale na druhé straně dávají návod na cvičení praváků s leváky (kterých se někdy objeví mezi začínajícími šermíři až nečekaně mnoho). Snad zbývá ještě doplnit úvahu o výhodě leváka v kordu (platí stejné pravidlo o „zrcadlovém“ postavení šermířů jako ve fleretu) : levák snadněji zasahuje některé vnější předsunuté části terče pravákova(platného povrchu). Ve škole nebo při cvičení ve dvojicích je třeba procvičit tyto útoky a nacvičit i jejich kryty (kryty předsunutých vnějších částí je třeba poněkud zvětšit !).